Vztahy mezi sourozenci

 Žijeme v době, která by mohla vstoupit do dějin pod názvem "éra jedináčků". Podle sociologických výzkumů připadá v současnosti na jednu českou ženu v plodném věku 1,4 dítěte. Dětští psychologové považují tento trend za zneklidňující - jak se promění společnost, v níž velké procento lidí během dětství neprojde zkušeností se sdílením základního životního prostoru s jinou, na obdobné úrovni postavenou bytostí?

Pojďte si s námi popovídat na téma Vztahy mezi sourozenci, keré trápí nejednoho rodiče. Přednáší Hana Mokrá.

Kdy? Pá 1.11. 10:00 - 11:30

Kde? GoKids! Centrum Brno, Zábrdovická 2, 2. patro

Cena? 150 Kč

Přihlásit se

Soužití s bratrem či sestrou - nenahraditelná škola života

Sourozenci jeden od druhého nesmírně získávají, a to i tehdy, když na sebe projevy vzájemné lásky nechají čekat (sourozenecký vztah mívá svůj vývoj a někdy k sobě děti nejprve musí nalézt cestu).

Mít sourozence nicméně za všech okolností znamená dostávat po celé dětství velmi efektivní trénink v různých způsobech sociálního chování. Děti se musí jedno druhému přizpůsobovat. Snaží se vzájemně tolerovat, chápat a dělit. V neposlední řadě se také učí prohrávat, přičemž někdy bojují proti sobě navzájem, jindy spolu proti společným nepřátelům. V obou případech tak vstřebávají fenomén žárlivosti a rivality.

Život mezi sourozenci zkrátka předpokládá neustálé úsilí o vybalancování vzájemných vztahů a rozvíjení strategie, jak přijatelně obhájit svůj životní prostor.

Důležitost sourozenecké pozice

Psychologové o ní nepochybují a život jim dává (samozřejmě s výjimkami) za pravdu. Mezi prvorozenými najdeme nejvíce spolehlivých perfekcionistů a ctižádostivých studijních typů. Zároveň právě oni nejčastěji trpí úzkostí a depresí. Zajisté to souvisí s tím, že jsou prvotinou rodičovských ambic, právě jim se od mámy a táty dostává nejvíce soustředěné kontroly.

Druhorozeným se někdy přezdívá "sendvičové děti". Rodičovské pozornosti tak trochu unikají. O to víc oplývají sociálními dovednostmi a uměním samostatně řešit svoje problémy a konflikty. Říká se, že nejsnáze nalézají své místo v životě.

Nejmladší děti, obvykle mazlíkové rodičů, se rádi předvádějí. Mívají sklon k intrikám i mistrnému svalování viny druhé. Přesto by bylo nespravedlivé domnívat se, že z nich vyrůstají méně kvalitní osobnosti. Rodiče na ně sice mívají slabost, ale výchova působením starších sourozenců nebo prostředí mimo rodinu bývá o to náročnější.

Vzájemné vztahy jsou určeny způsobem rodinného soužití

Způsob, jakým k sobě děti přilnou, sice do značné míry podléhá tajemství alchymie mezilidských vztahů (k určitým lidem zaujímáme určité postoje, a často vůbec nevíme proč…), přesto se dá se říci, že způsob, jakým se k sobě sourozenci chovají, bezprostředně vychází z nastavení vzájemných vztahů a komunikace v rodině.

Destrukci způsobuje zejména protežování jednoho sourozence před druhým (z mladšího se stane mámin "hodný chlapeček", zatímco starší "jenom zlobí a dělá potíže"), přeceňování potřeb "zranitelnějšího" (obvykle mladšího) dítěte na úkor "méně urgentních" potřeb dítěte staršího, rozdíl v zacházení s dětmi různého pohlaví, ale zároveň také snaha zachovat "rovnost" za všech okolností. Dostane-li např. jedno dítě k Vánocům více dárků než jiné, mělo by to být celou rodinou vnímáno jako příležitost, jak projevit společnou radost z radosti hojně obdarovaného, samozřejmě za tiché zásady, že příště bude větší štědrost adresována zase druhému dítěti.

Zajímavosti:

- Pokud je věkový rozdíl mezi sourozenci větší než pět let, hovoří se z psychologického hlediska o dvou vedle sebe žijících jedináčcích.

- Syndrom "sesazení z trůnu" nejobtížněji prožívají prvorozené děti ve věku od dvou do sedmi let nebo tzv. benjamínci, tedy děti, které si delší dobu užívali pozici nejmladšího dítěte v rodině, ale poté se přece jen ještě narodil další sourozenec.

- O ideálním věkovém rozestupu sourozenců se spekuluje. Obvykle se - navzdory hrozící žárlivosti - uvádí rozpětí dvou až tří let. Tento věk dětem umožňuje, že vyrůstají ve vzájemné blízkosti a prožívají společné radosti i starosti.

- Starší sourozenci často patří k našim prvním učitelům. Nezřídka od nich umíme první písmena či počty, ale také zavazování tkaniček nebo společenské hry.

- Sourozenci významně formují náš vztah k druhému pohlaví. V rodinách s jedináčky nebo dětmi jednoho pohlaví sehrává výraznou roli identifikačního vzoru matka nebo otec, u sourozenectví "v párečku" se na ní do značné míry podílí také bratr nebo sestra, zvláště jsou-li staršího věku.